VŠECHNY ČLÁNKY / ČLÁNEK

Poznáte v obchodě českou potravinu?

Taky vás rozladí, když si na obalu potraviny přečtete „Vyrobeno v EU“? Zákon to dovoluje…  Co s tím? A existuje vůbec možnost změnit něco na současném neutěšeném stavu?

Jdete do obchodu a chcete si koupit něco fakt dobrého. Což o to – vystavené zboží vypadá docela obstojně – jak zjistíte, které je to nejlepší? I naprostého laika napadnou informace uvedené na obalech zboží… Jenže – je ta záplava drobného nečitelného textu pro spotřebitele vypovídající?

Asi ano, každý si tam tu svou informaci najde – ať už se týká trvanlivosti, výživových hodnot, složení nebo informace o „éčkách“ a alergenech. Rozsah těchto informací je dán zákonnými předpisy a nelze s nimi moc čarovat.    

Jeden zádrhel tu přece jenom je. Po kauzách se závadnými potravinami hledají Češi na obalech stále častěji informace o zemi původu. Většinou marně. S jistotou se jí dopátrají jen u ovoce a zeleniny a po nemoci šílených krav a ptačí chřipce i u hovězího masa a vajec. Oslovení odborníci z Potravinářské komory to považují za jednu z největších slabin evropské legislativy. V současnosti totiž platí, že na výrobku musí být uveden buď výrobce, nebo dovozce, nebo ten, kdo jej nějakým způsobem přepracovává a uvádí na trh. A v tom je zakopaný pes. Ani jeden z těchto údajů totiž nemusí korespondovat se zemí původu. Údaj o zemi původu je z hlediska stávající legislativy s drobnými a přesně specifikovanými výjimkami dobrovolnou iniciativou provozovatele potravinářského podniku.  A v praxi to vypadá třeba tak, že si zákazník koupí zboží s výraznými písmeny „EU“, ovšem při podrobnějším zkoumání objeví nápis „vyrobeno pro EU“, tedy pro evropský trh vyrobeno prakticky kdekoliv.

Ale pozor – blýská se na lepší časy: Evropská komise přijala na svém zasedání 13.12.2013 prováděcí předpis k Nařízení EU 1169/2011, který označování potravin závazným způsobem upravuje. Prozatím se týká jen čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového masa, skopového nebo kozího masa a masa z některé drůbeže. Tento předpis nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2015 a razantním způsobem zvýší informovanost zákazníka o původu zboží u vyjmenovaných komodit. 

Jedním z důvodů pomalého a váhavého legislativního procesu jsou obavy z omezení pohybu potravin v rámci EU, protože označení země původu by posílilo výrobce na jejich národních trzích.  Dalším důvodem je i jistá složitost určování země původu u vícesložkových potravin – tedy většiny toho, co se na pultech prodejny nachází. Původ lze pohodlně prokázat u jednosložkových potravin (maso, vejce, zelenina) – i když se i tady můžeme setkat s označením např. Česko/Polsko… To se může stát v případě, že prodejce má více dodavatelů identického zboží (většinou zeleniny) nebo tento případ nastane už u obchodníka dodavatele. U vícesložkových potravin se stále častěji setkáváme s plošným označováním zemí původu (např. „vyrobeno v EU“), které nás dokáže mírně řečeno rozladit. A v konečném důsledku může dojít i k matení spotřebitele - ať už úmyslně nebo neúmyslně. Ale i v této oblasti se připravují některá pravidla, která by mohla v budoucích letech tento stav poněkud změnit.   

Pro zajímavost - většina evropských zemí již zkusila nějakým způsobem promítnout do vlastní legislativy povinné značení země původu, ale protože tím jde vlastně nad rámec požadavků Evropské komise, bylo to zatím vesměs odmítnuto. 

Co s tím? Máme samozřejmě možnost se smířit se s tím, že údaj o původu na obalu některých potravin prostě bude nerelevantní, matoucí a očekávat lepší příští. A vzít v úvahu fakt, že obchodníci jsou v tomto případě většinou tak trochu bez viny…  Nebo se můžeme společně snažit o nápravu třeba tlakem na zrychlení legislativního procesu v této oblasti. Napište nám vaše názory, poznatky a pokusme se společně najít způsob, jak docílit razantnější změny.
Reklama:
Ohebné kamenné dýhy - novinka na stavebním trhu!
Nová unikátní povrchová úprava. Krása pravé břidlice je nyní dostupná v lehkých ohebných kamenných plátech. 18 druhů kamenných struktur, efektivní a jednoduché použití.
Ostatní poskytování úvěrů;